18.1.2006 V detektivce od profesora medicíny a farmakologa Jiřího Štefla nějaký lékař vyhledával lidi smutné, depresivní a nešťastné a prováděl na nich operaci, ve které chirurgicky izoloval část mozku od jeho zbytku a - lidé byli sice klidní, apatičtí, bylo jim všechno jedno, ale už netrpěli. Pak vstoupil do našeho života film Miloše Formana Přelet nad kukaččím hnízdem.

17.1.2006 K nejsilnějším zemětřesením u nás dochází v západních Čechách, které jsou proto také nejčastějším místem zájmu našich seizmologů. Své seizmické stanice má na západě Čech i brněnský Ústav fyziky Země - tvoří síť, nazvanou KRASNET. O jejím fungování hovoří hlavní seizmolog projektu Vladimír Nehybka. AUDIO (14:37)

13.1.2006 V jednom z úvodních dílů bylo uvedeno, jak probíhá "výroba" elektřiny v parní elektrárně. Tento tepelný oběh je znám pod označením Rankine-Clausiův (R-Cl oběh). V praxi se však můžeme ještě setkat s oběhem odlišným, který se nazývá Ericsson-Braytonův (E-B cyklus). U tohoto tepelného cyklu není pracovní látkou voda či vodní pára, ale nějaký plyn či spaliny.

12.1.2006 Jsou živé bytosti jinde ve vesmíru? Po dlouhá staletí se opakovala tato otázka na univerzitách a vůbec v mysli každého, kdo chce vidět dál než do talíře a do peněženky. Život jinde ve vesmíru je dnes předmětem vědeckého výzkumu. Vznikla multidisciplinární věda - bioastronomie. Je tak mladá, že se dosud ani neustálil její název. Zabývá se procesy, které vedly ke vzniku života, jeho vývojem a rozšířením ve vesmíru. O vzniku a vývoji života mohou hovořit povolanější odborníci - biologové. My se podíváme na výskyt života ve vesmíru z hlediska astronomického.

10.1.2006 Naši přední badatelé sdružení v Učené společnosti České republiky mají svou představu, jak by mohla být věda ještě prospěšnější naší společnosti. Proto se obracejí s otevřeným dopisem na naši vládu. Naše vědecká komunita docela oceňuje to, že v posledních sedmi osmi letech se výrazně začala zlepšovat finanční situace vlády od roku 1998, že začala výrazně přidávat finance na podporu našeho výzkumu, a proto si myslíme, že by se tyto peníze měly využívat co nejúčelněji.

7.1.2006 V letošním roce stojí za to všímat si nezvyklých, extrémních poloh Měsíce. Hned 13. ledna o půlnoci bude Měsíc vrcholit výš než Slunce za letního slunovratu. A planety? Venuši možná ještě uvidíme večer na jihozápadě, 14. ledna projde u Slunce a už kolem 20. ledna ji spatříme ráno na jihovýchodě jako jitřenku, kde bude zpestřovat naše jitra až do září.

5.1.2006 V geologickém záznamu Země se vedle přímých fosilních pozůstatků vymřelých organismů dochovaly i zkamenělé stopy po jejich aktivitách.

3.1.2006 Tak zase přibyl další "metr" na zjišťování proměn klimatu? Mluvili jsme o vrtech do ledu, které prozrazují, jak se měnilo podnebí na naší planetě. Také o analýze usazených hornin, o výzkumu letokruhů starých stromů. Vědci se snaží vyzvědět, jak se klima v minulosti proměňovalo, aby mohli poznat naši budoucnost.

31.12.2005 Ano, i když jde o zanedbatelnou hodnotu, přece jenom to měřitelné je i při přesnosti dnešních náramkových digitálních hodinek. O půlnoci z 31. prosince roku 2005 na 1. leden roku 2006 se přidá pomyslně do časového znamení půlnočního jedna tečka navíc, to znamená jedna tzv. přestupná sekunda. Důvodem, proč se to musí udělat, je, že dnes existují v podstatě dva způsoby měření času. Jeden způsob je ten klasický, to znamená, díváme se na Slunce, zjišťujeme, kdy je Slunce nejvýše na nebi, a totéž změříme i následující den a ten interval nazýváme 1 sluneční den. Ten se rozdělí na 24 hodin a každá hodina na sekundy a tak dále. To už je celkem primitivní záležitost. Tím se nelišíme od antických astronomů.

30.12.2005 V minulém díle jsme se věnovali technologiím, které mají za úkol eliminovat dopady uhelné energetiky na ŽP. V dnešní části na toto téma volně navážeme a ukážeme si, že výsledným produktem spalování uhlí nemusí být vždy jen odpad, ale také látky, které lze dále vhodnými způsoby využít v rozličných oblastech našeho života. Lze je totiž využít nejen ve stavebnictví, ale i při čištění odpadních vod nebo k rekultivaci poničené krajiny po těžbě uhlí.

29.12.2005 Bolest a placebo je čím dál více seriózní medicínský problém, ač se používá už od starověku. Termín placebo vymysleli mniši, kteří podávali utišující prostředky, nebo prováděli některé další léčebné kroky. Je to začáteční slovo modlitby, kterou se při tom modlili. Říkalo se placebo domine in regione vivorum neboli před Hospodinem naleznu zalíbení v zemi živých. To znamenalo, že se používaly takové prostředky, které pomáhaly člověku, i když to vlastně bylo spojené s určitým zaříkáváním. Čili byl to už tehdy jistý druh psychoterapie.

28.12.2005 Alberta Einsteina nemáme stále ve fyzice za svatého. Ověřujeme jeho teorii stále a stále. Jedním z takových posledních velkých projektů, které mají za úkol právě ověřit gravitační teorie Einsteinovy, bylo vypuštění Gravity Probe, družice speciálně určené k měření velice jemných efektů, kterými gravitační pole působí na tělesa.

24.12.2005 Paní Zima (ta astronomická) ovládla roční období přesně 21. prosince v 19 hodin 34 minut a 44 sekund. Slunce vstoupilo do znamení Kozoroha a začal zimní slunovrat, prapočátek všech legend i nadcházejících svátků. Co nám v těchto dnech nabídne večerní a noční obloha?

23.12.2005 Pohádky, pověsti, báje a mýty možná nejsou tím nejlepším tématem pro článek věnovaný vědě. Spojení mezi vědou a mýty však bývá překvapivě těsné. Heinrich Schliemann objevil starověkou Tróju jen proto, že uvěřil zvěstem dochovaným v Homérově Iliadě. Také badatelé z jiných vědních disciplín už nejednou docenili informace skryté v lidových bájích. Nedávno objevili venezuelští biochemici v krvi vačic hned dvě molekuly neutralizující jed nebezpečných hadů křovinářů. Na stopu je přivedly pohádky místních venkovanů, podle kterých má vačice kouzlo proti uštknutí schopnému usmrtit i mnohem větší zvířata. K domorodým mýtům se obracejí i geologové. Nacházejí v nich poselství varující přes propast věků před rozsáhlými přírodními katastrofami. Naší zemi nehrozí cunami, jaká smetla pobřeží Indického oceánu v roce 2004. Můžeme si být jisti, že českou kotlinu nezdevastuje zemětřesení podobné tomu, které postihlo na podzim roku 2005 pákistánský Kašmír. Přesto by i pro nás mohla být pátrání geologů v mýtech z mnoha důvodů poučná.

20.12.2005 V dnešním díle našeho putování po energetice se podíváme, jakými způsoby si lze poradit s látkami, které v uhelných elektrárnách, teplárnách či výtopnách vznikají.

19.12.2005 Je mi to líto, že Česká republika není podílníkem Evropské jižní observatoře, protože pro malé státy, a já myslím, že my nejsme nějakým obrovským státem třeba jako Německo nebo Francie nebo Spojené státy, tak pro malé státy jsou velké vědecké projekty velmi těžko provozovatelé. Ono i pro velké státy jsou těžko provozovatelné a pro ty malé obzvlášť. Proto pro rozvoj astronomie v České republice, a myslím, že nejen astronomie, ale té vysoké technologie, která s tím jde ruku v ruce, je naprosto otázkou téměř života a smrti, abychom v této organizaci byli, protože není možno si představovat, že na koleně tady sami ve střední Evropě si postavíme podobný dalekohled, který dnes staví jedenáct evropských států sdružených do organizace ESO.

16.12.2005 Naše krajina, geologicky řečeno Český masiv, je součástí variské Evropy. Slovo variský (nebo také hercynský) udává období, ve kterém proběhly poslední horotvorné procesy, po nichž se kůra "slepená" během tohoto procesu konsolidovala. Stalo se tak na konci devonu a ve spodním karbonu. Podle názvu Český masiv by se mohlo zdát, že je omezen na území Čech a Moravy, zasahuje však do všech okolních států kromě Slovenska. Velká část Českého masivu leží v Německu a v Rakousku, menší pak v Polsku. Geologické hranice, které oddělují geologické jednotky, například Český masiv od Karpat nebo Alpského předpolí, nesledují hranice ortografické, ba ani hranice státní.

14.12.2005 Zaměříme se jen na jednu stránku moudrosti, tu, které se říká poznávací, neboli kognitivní. Sociální, historickou, etickou, existenciální i filosofickou stránku moudrosti vynecháme. Psycholog Robert Sternberg, jenž se moudrostí zabýval, poznamenal, že pravděpodobně nikdo z nás není natolik moudrý, aby moudrost pochopil v celém rozsahu. Co je tedy poznávací složka moudrosti?

12.12.2005 V roce 1054 byli astronomové v Japonsku a Číně svědky vzniku Krabí mlhoviny, to když ve vzdálenosti 6 500 světelných let od Země vzplála zářivá supernova. Na obloze byla dlouho nejjasnějším objektem (krom Slunce a Měsíce), byť předtím byla pro lidské oko pouhou neviditelnou hvězdičkou.

8.12.2005 Astronomové změřili, jak daleko je od nás sousední hvězdný ostrov. To jsme dosud nevěděli, i když mlhovina v souhvězdí Andromedy je tak slavná. Vždyť tuto galaxii lidé znali odedávna, i když nevěděli, oč jde. Už perský astronom Ali-Sufi ji v Knize stálic popisoval v roce 964 jako světlý chomáček.