Je třináctý květen. Máj, lásky čas. Neškodilo by tedy, pustit si nějaký starší romantický film. Třeba nějaký italský. Od Umberta Lenziho, který natočil třeba Velký útok zombies. Tenhle se jmenuje Sežraná zaživa. Člověka totiž pořád „něco žere“.

 

Malajec s flusačkou a jedovatými šipkami vraždí od Niagarských vodopádů, až po New York. I když ho ve finále srazí náklaďák, FBI nedělá problém zjistit, že všechny vraždy spojuje jedno jméno. Jim Jones, náboženský fanatik vedoucí sektu, jejíž členové se někam najednou záhadně zdejchli. A ještě něco, malajský vrah měl v kapse klíč od bytu dívky Diany, jejíž sestra Sheilla se rozhodně jí ze sektářských spárů zachránit. Má to jen jeden háček. Sekta Jima Jonese, známá jako Chrám lidu, se přesídlila do džungle jižní Ameriky.

 

 

Je třináctý květen a shodou okolností se skutečný Jim Jones v roce 1931 narodil. Máma živila rodinu, táta chlastal. Malý Jim se od útlého věku zajímal o smrt a náboženství. A taky řečnil na pohřbech domácích zvířat svých vrstevníků. Skvělá průprava na to stát se v budoucnosti falešným mesiášem a perverzním prasetem. Vůdci sekt, většinou osvícení samotním bohem, to prostě takhle mají hozený. A Jim Jones nebyl výjimkou, ale spíše naopak ukázkovým případem. Jak tvrdil svým ovečkám, které silou svého charisma začal kolem sebe shromažďovat, byl reinkarnací mnoha světoznámých osobností, mezi nimiž nechyběl jak Ježíš, tak i Buddha, ale i Vladimíř Ilijič Lenin. Původní křesťanský záměr se totiž začal vytrácet rychleji než morálka u člověka přesvědčeného o své všemocnosti.A jim Jones v rámci své komunity opravdu všemocný byl.

 

 

Psala se šedesátá léta, LSD sjetí hipísáci hlásali mír, svobodu a volný sex, a Jonesova sekta utvořila komunitu otevřenou všem, kdo chtějí následovat, popřípadě potěšit v posteli charismatického mesiáše. Majetek jednotlivce neexistoval, kámen šukal cihlu, avšak komunita byla díky zemědělskému hospodaření téměř soběstačná. A ani peníze nebyly problém. Každá nově příchozí ovečka odevzdala vše, co měla. K veřejnému prospěchu všech. A mnohdy k veřejnému prospěchu sloužil i sex. Když odhlédneme od faktu, že být jakkoliv osouložen mesiášem bylo nejvyšší poctou, jsou zde ještě privilegovaní strážci, starající se o pořádek a kázeň. Žádosti o svatbu schvaloval Jones osobně. A nejednou se stalo, že budoucí nevěstu buď on sám, nebo některý (či někteří, pokud Jones usoudil, že nevěsta si má užít hromadného sexu) z jeho pochopů ozkoušel. Z jeho zvrhlého pohledu... dobrý trénink na svatební noc, požehnanou vyšší rasou.

 

 

Něco podobného vlastně ukazuje i film Sežraná zaživa, který si z reality bere jen pár perverzitek jak třeba v případě sektářské vdovy, kterou v den pohřbu jejího zemřelého manžela, aby si mohla najít nového manžela, na popelu z pohřební hranice veřejně ojedou všichni manželovi příbuzní. Sheilla si totiž v Jižní Americe najala drsného dobrodruha a vydala se po Jonesových stopách, které jí zavedly až do Jonesville, místa, nad kterým zaplesá srdce každého perverzáka. Nafetovaná Sheilla třeba pozná potěšení, když jí filmový Jones pořádně „projede chundelatého bobra“ obřím v nějakém krvavém sajrajtu namočeným dildem. Jindy jí zase natře zalou barvou. Jako Goldfinger v Bondovi. V reálu byla zase neúspěšná útěkářka celou noc hromadně znásilňována všemi čely Jonesových strážců.

 

 

Ve skutečnosti se Jonesova sekta stěhovala hned několikrát, Z Indianapolis do Ukiah v Kalifornii, odtud pak do San Franciska, které žilo hnutím hippies, jež bylo životu Jonesovy sekty hodně blízké (nejedna hipízácká ovečka se rovněž nechala zlákat) a nakonec, se začátkem sedmdesátých let až do jihoamerického státu Guyana, kde po předchozí dohodě s tamní vládou, vybudoval na 3800 akrech uprostřed džungle osadu se jménem Jonestown. Jim začal být totiž paranoidní. Zároveň to nebyl blbec a bylo mu jasné, že mnozí odpadlíci od jeho víry si nenechají pikanterie ze života v sektě pro sebe. V Lenziho filmu takovéto „pořešil“ malajes s flusačkou a šipkami napuštěnými kobřím jedem, v realitě si FBI začala dávat dohromady skládačku v níž slova jako otrocká práce, znásilnění, ponižování, surové bití byly nejčastějšími.

 

 

Jonestown měl být podle Jonese rájem na zemi a ve svém principu (jen značně zminiaturizovaném) se příliš nelišil od Pol Potovi Nové Kampučie (o ní se můžete dočíst ZDE). Boha a Jonesebojné ovečky makaly jako otroci na polích (pracovní doba začínala v půl sedmé ráno a končila v šest večer) při čemž jim z amplionů zněla Jonesova kázání. Ty začínaly mít stále více a více socialistický nádech. Není divu, Leninovy a Marxovy myšlenky byly často živnou půdou pro tyranské magory. 

 

 

O mnohém vypovídají i tzv. Bílé noci, jak Jones označoval příchod apokalypsy v podobě CIA a dalších „kapitalistických prasat“ Členům sekty dal v tomto případě na výběr buď útěk do Sovětského svazu, boj proti agresorům do posledního muže, útěk do džungle, nebo rituální sebevraždu. Tu si ostatně všichni několikrát nacvičovali, když jim byly podány kalíšky s červenou tekutinou a informací, že se jedná o jed. Tento motiv samozřejmě ve filmu rovněž nechybí. Později se tato „hra se smrtí“ stala jakýmsi iniciačním rituálem. Pro mnohé vidinou vysvobození. 

 

 

Útěk byl totiž téměř nemožný. Kolem osady byla džungle se všemi jejími nástrahami k nimž film ještě přihodil tlupy nenažraných kanibalů. A navíc zde byla Jonesova „armáda“, privilegovaný oddíl ozbrojenců, který většinou vykonával tresty za prohřešky proti komunitě. Včetně poprav. A Jones byl ve vymýšlení trestů obzvláště inovativní. Známý je případ dítěte, které muselo za trest spát v jedné kleci s velkým Hroznýšem. Děti si Jones obzvláště hýčkal. Aby ne, rodinné přídavky na ně, tvořily významnou plusovou položku rozpočtu jeho sekty. Děti tak byly odebrány svým rodičům a Jones se pro všechny stal „tátou“. Milujícím i trestajícím. Nejednou se stalo, že dítě, které chtělo uniknout z pekla bylo nafetováno Torazinem, aby se zklidnilo. Nebo  vhozeno do jámy, kde strávilo několik dní a nocí. Pro ty zlobivější zde byla malá bedna do které byly natěsnány a mnohdy, pro větší výchovný účinek obráceny hlavou dolů. Taťka se prostě nemá zlobit a Jonesovy metody byly zatraceně účinné. 

 

 

To vše samozřejmě nemohlo ujít očím amerických úřadů. Navíc se tajnými kanály donesly informace, že Jones, prohlašující SSSR za svou duchovní vlast, jedná se Sověty o dalším možném exodu své sekty. Tentokrát dál na východ. Do masmédií se dostaly informace o mučení, bití a znásilňování (nejmladší oběti bylo 16 let). Stejně jako o vraždách odpadlíků. A taky o nácviku na hromadnou sebevraždu. Není divu, že povrchní americká společnost najednou měla svůj další oblíbený mega skandál v jehož stínu se s chutí a oblibou volá po nápravě. A tak americká vláda začala jednat a kongresman Leo Ryan se 17. listopadu vydal do Jižní Ameriky na pátrací misi. Přímo do Jonestownu. Nikdy se z ní nevrátil.

 

 

Byla to poslední kapka do poháru trpělivosti. Ke kongresmanovi se samozřejmě chtělo připojit mnoho členů sekty. Žadonili, aby je odvezl domů. Konec náhle udělali ozbrojenci, kteří přijeli na místo přistávací plochy u osady, kde měl senátor své letadlo a spustili do všech palbu. Senátor, fotograf kameraman a reportér CBS se tak z výletu do Jonestown vrátili jako mrtvoly. A vláda USA měla konečně záminku jednat. Bohužel, s velkým křížem po funuse. Jim Jones se rozhodl, že trénink hromadné sebevraždy je třeba uskutečnit v praxi. 18. listopadu roku 1978 se tak uskutečnila údajně největší masová sebevražda moderní historie. Vyšetřovací týmy, které dorazily pár dní poté našli celkem 916 mrtvých, včetně 276 dětí a samotného Jonese. Ten se však neotrávil. Našli ho s prostřelenou hlavou.

 

 

V soudný den Jonestownu to muselo být hodně divoké. Ač se hovoří o sebevraždě, mnohé oběti byly nalezeny zastřelené (Jonesovi ozbrojenci stříleli do těch, kteří sebevraždu odmítli), na dalších (cca 150) byly nalezeny vpichy po injekčních jehlách. Jen pár šťastlivcům se podařilo uprchnout do džungle. A bůh, kterým se Jones tak často oháněl? Ten se na to asi nedíval.

 

 

Film končí, béčkově zmalovaný „prý“ primitivní domorodec kanibal si „vystřelovacím“ (!!!) nožem uřízl kus kozy Sheillyny ségry, kterou nyní s nadšením žvýká. Dokonce dá i ochutna kámošovi. Šmakuláda. Její osvobození se nezdařilo a Sheilla i se svým dobrodruhem se zachraňují jen tak tak. Nad Jonestownem krouží tři malé vrtulníky s nápisem Polizei a všichni páchají sebevraždu. Vypadá to docela komicky. Realita byla obludná.