Muž z oceli

Ať už se nám to líbí, nebo ne, žijeme v moderní době, kdy jsou in různé modernizace a restarty. Restartovali nám Bonda, Batmana i Spider – Mana. Toho dokonce dvakrát. Bylo tudíž otázkou času, kdy zrestartují Supermana. Proč? No protože Superman by měl být Super.

 

Což se mu ovšem, alespoň ve filmovém pojetí, už několik desítek let nedařilo. Od Donnerova dua, které je dnes vnímáno jako klasika, veškeré další filmy se Supermanem nedopadly zrovna nejlépe. Od céčkové, totálně blbé čtyřky, až po nesplněné očekávání v podobě Supermanova návratu, který se nevyvedl Singerovi. Není divu, že byl Muž z oceli vyhlížen s takovou netrpělivostí. Obzvlášť, když ho měl na svědomí Zack Snyder, který kromě Millerova Tříkila dokázal výtečně zfilmovat i údajně nezfilmovatelné Strážce (The Watchman).

 

Je to pták? Je to letadlo? Ne, je to Superman. Ovšem radikálně jiný Superman. Staromilci, zamáčněte slzu v oku. Veselých radovánek nablblého Clarka Kenta a přespříliš heroického Supermana s kudrlinkou uprostřed čela, se zde nedočkáte. Ostatně už Nolanův megaúspěšný Batman v podobě trilogie naznačil, že současným trendem je superhrdiny co nejvíce polidštit a ubrat na komiksové nadsázce. Ano, u Batmana to fungovalo, ale jak chcete polidštit Supermana? Superman je totiž mimozemšťan. A tak Snyder natočil film o mimozemšťanech. A mimozemské invazi. Divák má tak možnost buď přijmout nová pravidla, nebo si zanadávat, že tohle není ten Superman.

 

Nová pravidla jsou prostá. Mimozemšťan, kterého si ujali Jonathan a Marta Kentovi skrývá své výjimečné schopnosti před celým světem do doby, kdy se země ocitne v ohrožení mimozemské invaze posledních potomků svého mimozemského druhu a musí volit mezi adoptivním, nebo svým starým, ekologickou katastrofou zničeným světem. Jaká bude jeho volba je asi jasné. To vše je pak doplněno flashbacky z jeho dospívání a silně akční druhou polovinou filmu, plnou monumentálních scén. V tomto případě film parafrázuje Donnerovu dvojku, kdy se na Zemi dostane kryptonský generál Zod se svou skvadrou, jež má na Zemi stejné schopnosti jako její super ochránce. Ovšem s tím rozdílem, že zde Zod není jen další z galérie padouchů, ale spíše tragickou postavou, která chce, bez ohledu na následky a naší lidskou morálku, vzkřísit svůj starý svět. Obdobný námět ostatně najdete i v Česku vyšlém komiksu Superman: Poslední syn Kryptonu.

 

Jak již bylo naznačeno, Snyder vsadil na velkolepý monumentální styl velkofilmu v jehož úvodu diváka už ohromí záběry z posledních dní planety Krypton, které si v ničím nezadají s výpravným a bombastickým sci-fi spektáklem. Následuje „komornější“ (s hodně velkými uvozovkami) část na Zemi kde Lois Laneová pátrá po záhadném muži s nadpřirozenými schopnostmi, aby vše pak vrcholilibrutální holomajznou během které se mrakodrapy v velkým třeskem hroutí jako domečky z karet, superbytosti se mlátí hlava nehlava a dojde i na hrozící globální katastrofu. Závěrečná tečka nástupu Clarka Kenta do redakce Daily News je pak už jen příslibem pokračování.

 

Mnohý si povzdechne, že Superman zde naprosto ztratil své komiksové srdce a bude mít naprostou pravdu. Dalšímu bude chybět Clark Kent a jiný bude kritizovat fakt, že Lois Laneová odhalí Supermanovu tajnou identitu dřív, než bylo zdrávo. V komiksech jí to trvalo celá desetiletí a taškařice kolem jejího vztahu ke Clarkovi Kentovi a Supermanovi se postaral o řadu zajímavých situací. Z obdobných taškařic se pak pokoušel těžit i Donner, který sice Supermanovu identitu rovněž prozradil, ale se závěrem filmu Laneové vygumoval paměť, aby jeho inkognito zůstalo zachováno. Snyder se na to brutálně vykašlal, stejně jako se vykašlal na nadhled (žádné Hop, hop a letím), stejně jako na zažitou ikonovitost jednoho z nejznámějších superhrdinů.

 

Ten se ve filmu objevuje ve světě, který z jeho přítomnosti cítí spíše obavy. Podobně jak je tomu v Supermanově komiksovém restartu v rámci eventu New 52, který rovněž Supermana překopal úplně od základu ve zcela nové mytologii. Říká se tomu čerství vítr do plachet. A Muž z oceli skutečně čerstvým větrem je. Svět nechápe Supermana jako samozřejmost (Hele to je chlap co lítá, bájo) ale jako podivnou bytost, on sám má velké problémy odhalit se veřejnosti a i na jednání kryptoňanů lze nahlížet jako na pochopitelné. Už jen proto, že kdyby se v jejich situaci ocitli pozemšťané, asi by nejednali jinak. A to vše, i přes brblání komiksových staromilců) katapultuje Muže z oceli na jeden z nejlepších supermanovských filmů, jemuž samozřejmě nechybí 3D efekt. I bez toho se dnes žádný pořádný velkofilm neobejde.

 

„Je to pták? Jeto leradlo? Ne, je to Superman. Trochu jiný Superman, ale jinak Superman s velkým S!“

 

BD vydání moderního Supermana je pochopitelně slušně vymazlené. Od vtipného animovaného filmíku věnovanému jeho 75ti letému výročí, až po několik zajímavých dokumentů o natáčení, či nové podstatě nového Supermana. S českou podporou, samozřejmě. Disk s 3D verzí je u jedné z edic, součástí balení. I když, ruku na srdce, 3D efekt nepatří v tomto případě k těm, kvůli kterým by jste si museli Muže z oceli pořizovat.