Společnost navigátor

• Události
• Reportáže
• Kultura
• Stalo se
• Reality show
• People (galerie osobností)
• Videa
• Fenomén doby
• Zajímavosti kolem
• Povídky, příběhy, beletrie

 

Zaregistruj se a poznej víc ze pestrého světa TotalMAGu.

Poslední cesta Václava Havla na hrad

„My jsme si jaksi nedokázali vysvětlit význam toho jeho směrování,“ pravil Michal Kocáb kráčející za pohřebním vozem, který bývalého prezidenta Havla vezl naposledy na Pražský hrad. Chtěl tím naznačit, že Havlova smrt národ zase semkla. No, otázkou zůstává na jak dlouho.

 

 

Během sametové revoluce se stalo okřídleným heslem: „Havel na hrad!“ Dnes se bývalý prezident a světově uznávaný politik opět na hrad vypravil. Tentokrát naposled.

 

Průvod, který nemá obdoby, okázalá poslední cesta Václava Havla na Pražský hrad se stala nejen událostí režírovanou po vzoru pohřbu TGM z roku 1937, ale především pietním aktem nemajícím v České republice, několik desítek let, obdoby. Lidé se na něj sjížděly z celé republiky a našli se i tací, kteří čekali u odsvěceného kostela svaté Anny od čtvrté hodiny ranní. Spolu s nimi pak desetitisíce lidí, včetně Dagmar Havlové a její dcery, Michala Kocába, Iva Mathého a ostatních, doprovázely černý pohřební mercedes z Anenského náměstí, přes Karlův most, Malostranské náměstí až ke kasárnám hradní stráže v Loretánské ulici. A tady lidská řeka protékající centrem města, narazila na zábrany a informaci, že pokračovat se bude na Hradčanském náměstí.

 

 

A to, rozděleno zábranami tvořící ulici pro smuteční průvod, se začalo rychle plnit. Od lidí, které sem hnala pieta a úcta k bývalému prezidentovi, přes děti účastnící se dobrovolně – povinně se školou, až po zástupce z mediálního světa. Těch, doposud tančících a couvajících před přední nápravou pohřebního vozu, bylo taky požehnaně. Paní učitelka ze školy z toho zkolabovala. Odvezla jí sanitka. Lidi začali opět cinkat klíči, jiní mrmlali, kdy už bude konečně deset. Další se pozastavují nad tím, že je policie nechce pustit za zátarasy. Prý by policajti mohli být v tento smutný den vstřícnější. Jiná paní v davu opodál míní, že by touto akcí měl smutek kolem smrti pana Havla skončit. Prý všeho moc škodí. Další se mezi sebou strkají, mnozí proto, aby si svým telefonem mohli vyfotit unikátní foto památku. Chce se mi věřit, že většina z nich přišla z pietních, či vlasteneckých důvodů. Jen českých vlajek v tom davu moc vidět nebylo. Nechyběla však jedna slovenská. Autoři „konzervativně pravicového“ EUPortálu, asi truchlit nedorazili, Václava Havla ve svých textech označili za "největšího škůdce polistopadového vývoje". Nedorazili ani mladí komunisti. Jejich web, na němž se nad Havlovou smrtí radovali, už přestal fungovat. Asi chybka se někde vloudila.

 

 

Někteří lidé během průvodu plakali. Nejeden romanticky patetický novinář jistě napíše, že během ceremonie plakalo i nebe. Neplakala. Když průvod mizel v interiéru hradu, začalo trochu krápat. Během toho dorazily prezidentovy ostatky do Vladislavského sálu, kde se sešlo na tři sta ústavních činitelů, diplomatů a dalších hostů. Lid zůstal za zábranami. Do sálu měl vstup povolen až od jedné hodiny odpolední. Většina davu se tak pomalu začala rozcházet.

"S Havlovým jménem navždy zůstane spojena naše sametová revoluce i obnovení svobody a demokracie," současný prezident Klaus zahájil svou řeč, během které zapomněl na doby, kdy si s Havlem nejednou „vjeli do vlasů“. "Stal se symbolem změn a lidé si do něj projektovali své naděje." Nezapomněl však zmínit, že ne všechno se mu povedlo, podle jeho představ.

 

 

Po poledni zůstaly, před zatím pro veřejnost uzavřeným sálem, necelé dvě stovky vytrvalců. K Havlově rakvi je pustili ve 13:07. Senátoři si v tu dobu dali ve vzdávání holdu repeté ještě v senátu, aby si připomněli, že Václav Havel se hodně zasloužil o jejich živobytí. Předseda Senátu Milan Štěch řekl, že Havel okysličoval politiku slušností a moudrostí i dlouho poté, co z ní odešel." Bohužel, dneska politika už moc kyslíku nemá.

Poslanec KSČM Pavel Hojda třeba odůvodnil svou neúčast na úterním pietním shromáždění ve Sněmovně tím, že Václava Havla za svého prezidenta nepovažoval. Kdyby nebyla Korea tak daleko, určitě by si asi odskočil zatruchlit s pěti miliony Korejců, dá se předpokládat. Podle posledního průzkumu komunistům stouply preference. To je rovněž smutné.

 

První smuteční den je za námi. Čeká nás druhý a třetí s definitivní tečkou v podobě pohřbu Václava Havla. Přípravy na něj jsou již v plném proudu. Už dnes je jasné, že na poslední cestě doprovodí Havla dělostřelecké salvy z Petřína.

 

 

více ze společnosti >>